Charlotte - pokračování

Město Charlotte má své jméno na počest manželky krále Jiřího III a založeno bylo roku 1768. Co se tady dochovalo nejstaršího, je pár dřevěných domků zhruba sto let starých v komunitě afroameričanů, o které se teď stará afroamerické kulturní centrum. Dá se říct, že je to muzeum na úrovni malých muzeí, s galerií výtvarného umění současných afroameričanů - tj. převážně černé pleti. A jeden domek je zařízen, jak v něm žila kdysi typická černá rodina asi před sto lety.



Obyvatelstvo černé pleti má tady poměrně značné zastoupení. Jel jsem autobusem do nákupního střediska, něco si pořídit, protože v centru města mají obchody pouze ty nejdražší a nejluxusnější zboží. Krom mne a pár holek, které ještě nedosáhli věku, kdy by mohli mít řidičák, tak jelo v autobuse dalších 10 černochů a černošek.

Jinak autobusy jsou samozřejmě klimatizované a uřícený člověk v nich může lehce "zmrznout". Totéž platí o obchodech, úřadech, kancelářích. Opět jsem před některými radši pomalu chladnul několik minut, aby mi pot nepřimrznul ke košili.

Charlotte - Severní Karolina

Charlotte je největší město v Severní Karolině. Žije zde zhruba 650 tisíc obyvatel. Řadí se mezi velká finanční centra. Sídlí zde také ředitelství Bank of Amerika, jedním zákazníkem naší firmy, kvůli kterému mne zde vlastně moje firma vyslala. Nejvetší mrakodrap v Charlotte patří právě této bance.

Bydlím v hotelu blízko centra, kam se dá dojít pěšky. Navíc je zde poměrně rozvinutá veřejná doprava, hlavně autobusy. Kolem centra je spousta parkovišť, kde lidé jedoucí do centra většinou zaparkují a dál se dopraví veřejnou dopravou, která je v samotném centru zdarma. Mimo centrum jízdenka za $1.20.


Počasí se dá snést. Venku je tak 35 stupňů, ale většina obchodů je silně klimatizovaná takže člověk si musí chvilku zvykat na zimu, aby se nenachladil.

Boston - Provincetown

Od 31. července do 4. srpna se celý tým služeb a podpory školil na nové produkty naší firmy. Do Bostonu nás z Čech přijelo asi 7 lidí už v sobotu. Jediný volný den, v neděli, jsme jeli rychlým člunem z bostonského přístavu do ProvinceTownu na CapeCod.



S půjčenými koly za pár dolarů jsme se dostali na různé pláže tohoto poloostrova. Atlantický oceán nebyl překvapivě tak studený, měl neuvěřitelných 20 stupnů, tak se dalo do něj vlézt i během několika minut. Odpolední projížďku cyklistickými cestičkami jsme zakončili v místní restauraci a k večeru zpátky do Bostonu.